Rozmanitost přírody. 

Objev tohoto víkendu pro mě je, že opravdu každý rok se ve stejných místech v přírodě urodí zcela odlišné rostliny ve zcela odlišném množství. Minulý rok touto dobou jsem chodila svoji vycházkovou bylinkovou trasu a mohla se utlouct po množství chrp a máku. A letos v podobných místech nacházím třezalku, která tam minulý rok skoro nebyla. 

A tak jsem se včera vydala na lipové pupeny, že je zkusím naložit s kari kořením a pepřem a vyzkouším zas nový recept, protože těmi já jsem vlastně tak nějak posedlá. A ano, našla jsem krásné pupínky lípy, ale zcela nečekaně jsem také domů odcházela s množstvím třezalky. 

To jsem si to moc užila, protože třezalkový olej u nás doma má hojné využití, protože ho používáme na masáže a také po opalování. To jsou moje nejoblíbenější způsoby využití třezalky. 

Způsoby využití třezalky u nás doma:

• Do čaje
• Do oleje pro zdraví páteře, k masážím a po opalování

A tak si tak chodím přírodou jako každý rok, stejné trasy, stejné kroky. A přece jiné výsledky. Miluju se toulat a objevovat. Zároveň si taky každý rok uvědomím, že mám zrovna v daný moment i já chuť na něco jiného. Takže letos do repertoáru sbíraných bylin přibylo hodně růže k usušení do čaje, také lipové pupeny k naložení a docela dost máty ze zahrádky, kterou chci také usušit na čaj. 

Každý rok je jiný. Když koukám také na fotky z minulého roku touto dobou, rostliny měly jinou rychlost, v jinou dobu kvetly, v jinou dobu plodily. Také moje výstavka tinktur a macarátů má jiná data, někdy až o týden dva odlišná. Ta rozmanitost je prostě překrásná. Já si to tak užívám a tak zpomaluju, když jsem v přírodě ve spojení s laskavostí.

A jak řekla duše blízká, toto období pro mě znamená černý nohy. Loudám se přírodou a vždycky, ale naprosto vždycky přijdu domů a nožky mám černý jak uhel. A to je dobrá známka, protože spojení s přírodou tudíž bylo navázáno.

Jak to máte letos Vy? Co sbíráte, co tvoříte? Co Vás baví? 🙂