Proč tvořit
aneb svoboda v éře konzumu
Žijeme v době, která nás neustále tlačí k tomu něco vlastnit, kupovat a konzumovat. Tento tlak doléhá na každého z nás, ať už si to přiznáme, nebo ne. I já sama na sobě občas pozoruji, jak snadné je sklouznout k tomuto automatickému nastavení, které je pro nás tak přirozené.
Když se ale zastavím a ohlédnu se zpět, uvědomím si jednu zásadní věc: koupit si hotovou věc mi nikdy nepřinese takovou radost jako si ji sama vytvořit nebo vypěstovat. Projít si celým procesem od samého začátku až do konce nabízí hloubku a prožitek, které žádná nákupní taška nenahradí.
Vždy když jsem si něco pořídila, radost byla jen chvíli – pak opadla. Nicméně, když jsem něco vytvořila, ještě dlouho jsem se vracela k tomu celému procesu, k té radosti a naplnění z toho, že jsem byla tvůrčí.
Past moderního autopilota
Může se zdát, že nám technologie a vymoženosti mají ušetřit čas. Paradoxně je ale výsledek často zcela opačný. Čas, který měl být náš, nám technologie berou odjinud – a místo abychom tento prostor využili k hlubšímu napojení na sebe, přistihneme se, že tupě zíráme do displejů mobilů nebo počítačů.
Tento zrychlený styl života nám nenápadně krade klid v hlavě, kontakt se sebou samými a pocit skutečné přítomnosti. Tyto tři věci si mnohdy už ani neumíme vybavit. Já sama se už tolikrát přistihla, jak jsem mimo svůj střed. A mnohdy klademe zodpovědnost za svůj čas na jedince, ale já si doopravdy myslím, že pod vlivem návykových technologií je opravdu velmi složité se těmto vlivům nepoddat.
Tvoření jako návrat k sobě
Tvorba je pro mě život – samotné bytí. Je to dar, kterému se věnuji už roky a který upřímně obdivuji – ať už jde o umělecké projekty, tvoření útulného domova, míchání vlastního parfému, přípravu jídla, nebo třeba prosté pěstování vlastních cuket. Je to magický proces, kterému jsem s radostí podlehla a podléhám zas a znova každý den. V každém cyklu života a v každém ročním období to může vypadat zcela jinak, nicméně pokaždé se najde způsob, jakým být tvořivý a jakým hledat svůj střed.
Když tvoříme, stane se něco osvobozujícího: ztrácíme pojem o čase. Samotná činnost nás dokáže naprosto pohltit. Najednou nevnímáme okolní svět, očekávání druhých ani povinnosti – jsme jen tady a teď – v tomto okamžiku a nikde jinde. A ta magie je neuvěřitelná. Co je to například pro vás – to, co Vám umožňuje naplno žít vlastní přítomnost?
Svoboda v éře algoritmů
Když pocítíme přítomnost, najednou se cítíme svobodní. A v čem přesně spočívá tato znovu získaná svoboda? V tom, že při tvoření pozorujeme vlastní nitro v přímém přenosu. Vidíme, jak přemýšlíme, jak se rozhodujeme, a vracíme se k vlastní lidskosti. Jsme v tu chvíli naprosto a nekompromisně sami sebou. Nic jiného a nikdo jiný nemá váhu.
Chránit si tento autentický prostor je v dnešní době obrovsky důležité. Každý den se na nás valí vlny trendů, marketingových očekávání a algoritmů, které nám diktují, co bychom měli chtít, jak bychom měli vypadat a žít. V tomto kontextu je zůstat v sobě a jít si svou vlastní tvořivou cestou tím nejradikálnějším aktem svobody.
Co nás drží zpátky a nepovoluje být sami sebou?
Proč vlastně netvoříme častěji? Často za tím stojí dvě velké brzdy:
Vnitřní kritik: Hlas, který nám našeptává, že to, co děláme, není dost dobré, nebo že „tohle už tady přece dávno bylo“.
Výmluva na nedostatek času: Věta „nemám čas“ přitom ve skutečnosti často znamená jen to, že pro nás daná věc v daném momentu není prioritou.
Musíme si však uvědomit zásadní věc: netvoříme proto, abychom svět ohromili něčím šokujícím a zcela inovativním. Netvoříme dokonce ani primárně kvůli výsledku. Hlavní hodnotou je samotný proces. Je to způsob, jak zase najít sebe, svůj střed.
Nebojme se tvořit. Nebojme se vystoupit ze své komfortní zóny, opustit zajeté koleje a vyzkoušet něco nového, co jste ještě nikdy nezkusili. Dejme svému životu vůni, barvu a texturu, kterou si vytvoříme sami – protože v tom tichu mezi nápadem a jeho zhmotněním se skrývá skutečný domov naší duše.
Při psaní tohoto článku jsem využila AI jako asistenta pro strukturování informací, ale veškeré odborné poznatky jsem ověřila a garantuji za ně svou odborností.