Ráno často nezačíná budíkem. Začíná v těle. V jemném napětí v ramenou, v tíze břicha, v kvalitě dechu, který se rozvine dřív, než se otevřou oči. Začíná v tom, jak se dotkneš hrnku s čajem, jak dlouho dovolíš světlu, aby se dotklo tváře, jak pomalu vstoupíš do dne.

Jsou slova, která kloužou po povrchu dne jako kapky deště po skle. A pak jsou slova, která se dotknou. Ne hlavy – ale přímo těla. Usadí se někde mezi dechem a srdcem a zůstanou tam déle, než bychom čekali. V dnešní době zahlcení nejsou největší vzácností informace, ale právě tato slova.

Tělo nemluví nahlas. Nemá potřebu křičet. Šeptá. Skrze napětí v šíji, těžkost v břiše, únavu v kostech. V době, která miluje výkon a rychlost, se jeho jazyk stal pro mnohé cizím. Rituál je jedním z nejstarších způsobů, jak se tento jazyk znovu naučit.

Únava dnes nenosí cedulku „pozor, porucha“. Přichází tiše, jako mlha v zimním ránu. Ne proto, že bychom byli slabí. Ale proto, že jsme příliš dlouho šli proti roční době, proti tělu, proti rytmu. Zima šeptá: zůstaň. A my si to často vykládáme jako selhání.

Léto je časem otevřenosti — otevřenosti slunci, vůním, láskám i příběhům, které si šeptáme mezi listy stromů. Slunce nás hladí po tváři, voda nás osvěžuje, a přesto, i v té největší radosti a vánku teplého větru, se v našem ženském těle může hromadit napětí, neklid nebo únava.

V dnešní uspěchané době hledáme stále častěji způsoby, jak se zklidnit, zpomalit a napojit se zpět na sebe. Meditace a jóga patří mezi osvědčené cesty k vnitřnímu klidu, lepší koncentraci a hlubšímu vnímání přítomného okamžiku.

Cíl, který se zdá být nedosažitelný. A přitom bytí v těle je něco, co si každý myslíme, že neomylně každý den děláme.

Aromaterapie dokáže krásně asistovat v případě, že potřebujeme podpořit imunitní systém v jeho správném fungování a také v případě, že potřebujeme bojovat proti nachlazení, rýmě a jiným moribundům.

Meditace, zpřítomnění nebo prostě jen bytí v přítomném momentě. Jak to jen chcete nazývat. To všechno je krásnější za přítomnosti vůní, opravdu. Kdo jste to ještě nevyzkoušel, zkuste mi věřit.

Éterické oleje mě na mé cestě životem doprovází již dobrých deset let. Je to neuvěřitelné, jak ten čas letí. Miluju je a miluju kvalitu, kterou do mého života dokázaly vnést.

Příroda spotřebovává jen tolik energie, kolik potřebuje a dává tolik energie, kolik má. Je fascinující, že my lidé máme tendenci porušovat mnoho těch základních pravidel, na kterých příroda funguje již tak dlouho.

V tomto článku bych Vás chtěla nalákat na krásné směsi, které si můžete vytvořit z esenciálních olejů. Já sama se snažím pravidelně svoji domácnost opečovávat éterickými oleji v difuzéru.

Tento recept je variace na typický dánský chlebík. Skvělý veganský recept plný výživných oříšků a semínek. Pojďte si se mnou vychutnat tuto delikatesu přímo ve Vaší kuchyni.

Příroda funguje již po tisíce let na základě jednoduchých principů. Jedním z nich je sluneční svit. Ten je zázračný a dává nám naději stejně jako přírodě, že každý den bude fungovat úplně stejně a že zase přijde světlo. Že se znovu objeví.

To hluboce poetické kouzlo výroby vlastního chleba. Jak dlouho že už je se mnou? No, řekla bych, že to musí být alespoň 8 let. Kdysi dávno před těmi osmi lety jsem svůj kváskový pšenično-žitný chlebík nazvala Bedřichem.

Péče o tělo je něco, čemu se profesionálně věnuju už docela dlouhou dobu. Vlastně to bude tak zhruba 10 let. Myslím si, že buď teď někdy nebo zanedlouho oslavím výročí, kdy jsem se rozhodla naprosto změnit své směřování z výuky a překladu jazyku na péči o své vlastní tělo.

Toto léto si přeju tvořit, malovat, točit videa, hrát si a objevovat svoji stránku vnitřního dítěte, která je někde hluboko uvnitř mě samotné ukrytá. Někde tam je to vnitřní dítě, které si stále hraje, i když já v našem dospělém světě řeším administrativu a jiné dospělácké věci.

Jednoho krásného letního dne po svatém Jánu jsem se konečně natáhla na naše lehátko na zahradě a pozorovala přírodu kolem sebe. Tak potřebný okamžik pro celou moji bytost, pro celou moji duši.