Ukaž mi svůj odpad a já Ti řeknu, jaký jsi!
aneb člověk obalový
Homo urbanus aneb člověk městský.
Ukaž mi svůj odpad.
A také v mnoha případech člověk obalový. Píše se rok 2017 a lidé dominují světu.
Lidé. Lidé. Lidé. Je jich tu plno.
Podmanili si planetu a stále si myslí, že mohou v otroctví pojmout další a další druhy. Vše dnes pracuje pro ně. Živočichové, oceány, moře, vítr, slunce. Už dávno obsadili první příčku a ovládají planetární jevy. Zajímavé, že žádné další živočišné druhy na světě nemají tendenci ovládat. Zajímalo by mě odkud pramení tato touha v člověku.
Lidé – jediní živočichové na této planetě, kteří přispívají k její záhubě.
Lidé – jediní živočichové na této planetě, kteří neustále každou minutou vytvářejí nové scenérie této planety.
Je víc než zajímavé vystoupit ze své vlastní bubliny.
Už pěkných pár let se zajímám o odpady. Celá ta problematika mě pálí a dopaluje ještě víc tím, že jen „tak málo lidí“ zajímá a dokáží ji čelit. Jsem převážný optimista, nicméně někdy to prostě nejde dál. V momentě, kdy vidím, jak velkým problémem odpady jsou a jak neradi lidé o této problematice diskutují, tak je mi smutno.
Většinová odpověď na otázku: „A nešlo by to dělat nějak jinak?“ je „Není jak, nešlo.“ Mnoho z nás si ani nedokáže život bez věčně plného samoplnícího se koše představit. Stalo se to normálem, rutinou a vlastně tak trošku i povinností. Prostě máme pořád plný koš plastových a papírových obalů a nevíme, co s tím. Neznáme řešení. Ta záhada je pro nás moc velká. Neznáme rovnici, která by vedla ke správnému a bezbolestnému výsledku, a tak je to pro nás těžké.
Jak mít doma méně odpadů?
Pro mnohé řešení neexistuje, nedovedou si ho představit a přitom dnes již existují lidé, kteří odpad neprodukují žádný a nebo minimální. Lidé, kteří se rozhodli bojkotovat nevědomost, která jak víme neomlouvá. Jsou to lidé, kteří jsou šťastnější, pohodovější a mají méně „domácích povinností“ díky menším úklidovým misím každý týden.
No a v neposlední řadě tito zero-waste lidé také ušetří spoustu peněz. A to by se líbílo snad každému. To je snad ta páka, která by mohla fungovat na zatvrzelé odpadáře. Ano, ačkoli se to nezdá, odpad naši peněženku stojí spoustu peněz. Platíme roční poplatky za popelnici a mnohem víc. V každém obalu, který si s produktem zakoupíme, je investice výrobce do obalového materiálu. Tuto cenu potom samozřejmě zaplatíme my, jakožto spotřebitelé. Při bezobalovém styku si zákazník do obchodu donese svůj vlastní obal (papírový nebo látkový pytlík nebo třeba sklenici) a od obchodu dostane pouze ingredienci nebo produkt, který požaduje.
Ušetří tedy.
A ušetří rovnou dvakrát, protože obal je také mnohdy velkým nositelem marketingu firmy. Je na něm logo, objevují se tam typické barvy – jakési cosi, co nějaký grafik někde musel navrhnout. A my platíme i tento náklad na vznik produktu. Takže pokud odpadne i toto, výsledná cena klesne a my jsme spokojenější.
Dnes již máme možnosti nakoupit bezobalově i u nás v Olomouci v obchůdku v Kateřinské 10, který nese jméno OlomoucBezObalu. Pro první bezobalové nákupy odvykajících si odpadářů je důležité si uvědomit dvě věci:
– ceny v bezobalových obchodech jsou psané většinou po kilech (brusinky 450/kg – neleknout se, asi si rovnou nekoupíte kilo, cena za sto gramů už vypadá přirozeněji)
– převážná většina produktů zde zakoupených je v bio kvalitě nebo minimálně pochází z ekologického zemědělství (to je naprostá dokonalost, protože od konvenčních produktů, které se běžně na své cestě k zákazníkovi koupou v mnoha pesticidových koupelích, přejdete k udržitelným produktům, které naše příroda ocení mnohem víc)
Toto jsou velmi důležité informace a životní styl, ve kterém eliminujete odpady určitě stojí za vyzkoušení.
Nestojí za ním jen ty na první pohled lehce viditelné a odhadnutelné benefity, nicméně také například útulnější dům bez zbytečných „serepetiček“ – tento životní styl totiž úzce souvisí s minimalismem. Zero-waste také vede k více času strávenému s rodinou, protože už nebude co uklízet. Už žádné mnohadenní přemlouvání, kdo uklidí v garáži nebo kdo vynese odpadky. Prostě budete moct v klidu být se svými blízkými. Zahrajete si deskové hry nebo si vyjedete na výlet do hor (za ušetřené peníze a čas).
Co je tedy to kouzlo, které rozhoduje, jestli doma odpad mít budu nebo ne?
500 gramů vůle
300 gramů věty „chci něco změnit“
a velkou porci lásky k planetě
Všechny ingredience společně rozmíchat a každé ráno jednu lžičku směsi zapít vodou – pravidelně!
VŮLE. A slovo „chtít“.
Není na tom nic víc, nic míň. Opravdu je to tak jednoduché. Jenže jak už jsem jednou zmínila, vystoupit ze své každodenní bubliny je těžké. A přeci tak oblažující. Naše bublina nás svírá a nepovoluje nám učit se novým věcem. Dokonce se i říká, že bychom každý den měli alespoň jednou z této naší komfortní zóny vystoupit, abychom se přiučili něčemu novému. A tím může být i to, jak eliminovat obalový materiál ze svého přístřešku.
Ono totiž vlastně tím největším problémem v chápání lidí bývá představa, že jejich jeden dva plastové pytlíky nic nezmění. Že vlastně planetu nešpiní a nehyzdí. Jenže pytlík k pytlíku sedá. Vezmete jeden, přijde druhý. Buď všechno nebo nic.
A druhým mylným přesvědčením obyvatel je slovo recyklace. Často se domnívají, že je vše z jejich odpadů recyklovatelné a tudíž i řešitelné. Recyklace ovšem není zas tak jednoduchá. Ne každý materiál se dá recyklovat a už vůbec si nepředstavujte, že to, co odchází do recyklačních kontejnerů se stane tím stejným, čím bylo doteď a proces jede dál. Z PETky se ale nestane nová PETka.
Z plastů se většinou vyrecykluje vlákno, ze kterého se posléze v Číně šijí bundy nebo prostě obecně oblečení.
Je důležité si uvědomit, že materiály jako plast už z naší planety nezmizí – mohou jenom metamorfovat (tedy měnit svůj stav). Velmi často ale končí v oceánech v podobě plastových pytlíků nebo mikročástic plastu. Obojí si velmi jednoduše mořští živočichové mohou splést s potravou. Není dnes již nic překvapivého najít vyvrhnutou velrybu na pláži a zkoumat důvod, proč se tam dostala. Mnohdy rozbory zjistí plný žaludek plastových pytlů. A to je něco.
A nebojte, pytle v moři se týkají i nás tady, kteří moře nemáme. Odpad dokáže cestovat obrovské vzdálenosti.
Tedy pouhopouhým nepodporováním plastů a odpadů obecně se může stát naše planeta čistější a naše duše klidnější. Každý jeden odmítnutý plastový pytlík nahrazený přepoužitelným látkovým má cenu. Každá jedna PET lahev, kterou nahradíte přepoužitelnou skleněnou lahví, má smysl.