já a zahrada

Letos se konečně pouštím do zahrádky tak, jak bych si přála.

S pečlivostí, radostí a vnímavostí, která jí náleží.

V posledních letech se mi bohužel nedařilo věnovat se zahradě tak, jak bych si přála.

Trošku jsem ji zanedbávala a dost jsem se věnovala úplně jiným věcem.

Sezóna proběhla a já jenom koukala, jak to celé uteklo a kam se ten čas zase poděl.

…

Letos je to jinak. Vědomě jsem se rozhodla, že budu každý týden věnovat čas zahrádce pravidelně.

Pustila jsem se také do něčeho, co mi dřív přišlo jako otravná rutinní činnost, a to je sekání zahrady.

A myslím si, že z velké části právě i díky této činnosti, jsem přišla na to, jak je ta pravidelnost na zahradě veledůležitá.

Již roky žiju podle sezón, podle ročních období a uvědomuju si důležitost právě takovéhoto života a návratu ke kořenům, které nám tady ve střední Evropě byly dány.

Nicméně před tou rutinou jsem často jako mnoho z nás měla tendenci utíkat.

…

Teď pozoruju zahradu, vnímám délku trávy a říkám si, že možná už nastal ten moment zase sekat a mám z toho radost.

Je to můj osobní workout.

…

Je to můj osobní čas s mým tělem, duší, myslí a zelenou hmotou, které nikdy není dost.

Když trávu posekám, využijí ji jako mulč pro své záhonky.

Letos se krásně daří bylinkám.

Poprvé testuji okurky a také se rozhoduji expandovat své zkušenosti s rajčaty. Již několik let zavařuju rajčatové omáčky, ale až letos jsem si na to pořídila speciální odrůdu masitých rajčat.

Levandule mám sklizenou a využitou. Okurky krásně rostou, a tím že hodně pršelo, tak vnímám jak krásně po každém dešti poskočí. Ty žluté květy pomalu se měnící v maličkaté okurky jsou známkou přírodní magie.

…

Vysadila jsem také zbytek svých semínek fazolí a jsem velmi zvědavá, co z toho vlastně bude.

Letos jsem také podruhé v životě vysadila libeček, který jsem dlouho nenáviděla jako dítě.

Nicméně poté, co jsem objevila libečkové pesto, zjišťuju, že je to velmi mňam záležitost.

Před dvěmi lety když jsem libeček vysadila poprvé, se mi vůbec nedařilo a libeček mi umřel. Ale letos se zatím drží krásně.

Také poprvé zkouším verbenu citrónovou v zahradě.

Vždy jsem ji zatím měla jenom v truhlíku, ale letos jsem ji vysadila mezi své milované bylinky venku na záhonku.

Mezi mátu, dva kopce meduňky a taky šalvěj. Ta mě letos krásně překvapila, protože už mám nádherně sklizeno a ona si vesele raší dál stejně tak meduňka. Opravdu jsou jí letos kopce, a tím že ji pravidelně zastřihuji a využívám, tak jsou ty kopce stále nové a nové a překrásné.

Naprosto si na tom ulítávám. A taky tu mám bazalku, ale opravdu letos nejvíc oceňuju právě meduňku.

Nikdy jsem nebyla milovník meduňky, nicméně letos meduňkový čaj je můj nejoblíbenější čaj, který si dělám každý večer poté, co přijdu ze zalívání zahrádky.

Také pozoruju už několik týdnů vývoj mé úžasné zelené cukety, která už má 3 plody. Ani jeden ještě není na utrhnutí, jsou stále ještě ve vývinu, nicméně každý večer, když zalívám, tak miluju ten pocit okoukávání v jakém stavu jsou.

…

I letos je to ale také i o boji proti slimákům kvůli poměrně velkým dešťuim. Nejintenzivněji na to dojíždí kadeřávky a papriky. Některé už umřely, některé živoří a uvidíme, co z toho bude.

A taky poslední týdny obdivuju, jak postupně růžoví všechny maliny, dozrávají všechny rybízy a keř ostružin je nádherně obsypaný již připravený s novými plody, na které se taky těším.

Letošní léto si plánuju užít v zahradě – miluju koncept nepotřebovat dovolenou od svého života – tak chci žít, tak si chci život užívat.

Být na zahradě je mým splněným snem. Také si přeju dokončit mnohé projekty v bytě i na zahradě, ale mým největším projektem jsem já sama a moje snaha objevit sama sebe ještě lépe.

Potřebuju se naučit lépe relaxovat a opravdu se umět zastavit.

Mým celoživotním problémem je právě neustále běhání a honění se za novými projekty, dalším úklidem, lepší domácností, kvalitnější zahradou, větší úrodou.

Můj předobraz ideálu v tuto chvíli je moct si zahradu také užívat a v tom zeleném prostoru být schopná trávit čas jen tak bytím a nicneděláním, zastavením.

To je ten slow život, po kterém toužím a který si pro sebe a svoji rodinu moc přeju.