JAK ŽÍT PODLE SEBE

Co můžu udělat ve svém životě pro to, abych žila podle sebe? Jak to provést? Jak si v životě uvědomit, co je důležité a co není? O tom je tento článek, který je takovým „návodem“ na to, co dělat a čemu se věnovat, abychom žili opravdu vědomý život . V následujících bodech jsem to všechno shrnula. 

Jak žít podle sebe?

1. STRAVOVACÍ NÁVYKY

Zdravé stravovací návyky znamenají pro různé lidi různé věci, nicméně obecně bych řekla, že je důležité se zaměřit na jídlo, které vyživuje náš mozek a naše buňky. Ne na jídlo, které vyživuje naše chutě. V tomto velmi souzním s Margit Slimákovou a Janem Vojáčkem. Tedy doporučuji vrátit se k potravinám, kterým můžeme říkat potraviny opravdové, původní, klasické.

A vyhnout se potravinách průmyslově zpracovaným. Já miluju zeleninu, ovoce, semínka, kakaové boby, luštěniny, oříšky, rostlinné oleje a mořské řasy. Naprosto miluju tyto potraviny, které jsou opravdu původními ingrediencemi a neustále s nimi něco zkouším nového. Experimentuju – a v tom mi také velice pomáhá tento blog, který je plný chutných receptů. Takže návratem k co nejpřirozenějším potravinám svému tělu uděláme dobře a ještě ho vyživíme.

2. SUPLEMENTACE, BYLINY

Dnešní strava i ta plná opravdových potravin bohužel nevykazuje takové množství živin, jaké by bylo optimální a potřebné, proto si myslím, že je opravdu vhodné některé věci suplementovat. Případně se na ně v našem životě víc zaměřit. Ať už si vybereme cestu různých známých adaptogenů nebo českých bylin či lokálnějších zdrojů obecně, věřím, že suplementace je důležitá.

Co se týče suplementace, tak úplným základem je doplňovat hořčík, vápník, omega 3 kyseliny, selen, zinek, vitamín B12 a vitamín D. Samozřejmě se najde těchto látek víc, ale toto je pro mě naprostý základ. Zejména co se týče hořčíku, omega 3 kyselin, vitamínů D a B12, jsme jasně deficientní a jedná se o látky, které ale k životu potřebujeme. Nezapomínejme tedy doplňovat do těla, co k životu potřebuje, jedná se opravdu o stejnou situaci, jako kdybychom svému autu pravidelně nedávali kvalitní olej.

3. ZVYŠOVÁNÍ MNOŽSTVÍ POZITIVNÍCH EMOCÍ

Žijeme ve světě plném negativních informací z našeho okolí, z médií a sami v sobě si často také pěstujeme dost nepříjemné blátíčko negativity, o kterém ani nemusíme vědět. Je tedy dobré si udělat nějakou životní inventuru a projít si, jestli náhodou nejsme víc negativní než je pro náš organismus vhodné. Jde tady především o to, že náš organismus potřebuje pro své fungování pozitivní emoce. Při vyplavování látek, které aktivujeme, když jsme pozitivní nebo se prostě jen smějeme, dochází k úžasným procesům. Naše tělo se pak dokáže vyburcovat ke skvělým imunitním reakcím.

4. NÁSLEDOVÁNÍ VLASTNÍ INTUICE

Intuice je něco, co máme často vypnuté nebo pod nánosem moderního života deaktivované. Naše intuice je něco, co nás může skvěle chránit před špatným životním rozhodnutím. Pokud prostě a jednoduše cítíme, že pro nás něco bude dobré a něco zase nebude, je nutné k tomu přihlédnout. Hned se nám bude žít lépe. Nenuťme se do věcí jen proto, že to po nás někdo chce nebo že sami na sebe vyvíjíme velký tlak. Je opravdu nutné, abychom cítili, že krok, který se chystáme udělat, děláme od srdce. A že nevychází čistě z racionálna, což je často v současném světe se dějící věc.

5. POUŠTĚNÍ POTLAČENÝCH EMOCÍ

Tohle je klíčová záležitost pro žití podle sebe. Sama moc dobře vím, jaké to je žít pod taktovkou potlačených emocí, nevědět o tom a nebo kvůli tomu uzpůsobovat svůj život. Často nám nezbývá nic jiného než ty emoce prostě žít, protože si je ani neuvědomujeme. Pevně věřím, že za naše životy a možná i za ty životy před těmi současnými jsme nastřádali spoustu „balastu“ a ten si životem táhneme jako kouli u nohy.

Věřím tedy pevně, že prohrábnout si tu svoji „zahrádku“ a s těmito emocemi jednou pro vždy skoncovat, je velmi důležité pro kvalitu našeho života. Je samozřejmé, že se jedná o běh na dlouhou trať a velmi pravděpodobné, že se rozloučíme vědomě s jedním traumatem nebo jednou emocí a najednou se nám z té pomyslné skříne vyvalí další kostlivci, kteří se budou dožadovat naší pozornosti – ale o tom to je. Napojovat se na sebe a přicházet blíž k sobě a ke svému vlastnímu já skrze objevování toho, co mě formovalo a tvořilo tím člověkem, kterým jsem nyní. A pravděpodobnost je vysoká, že jsme bržděni také emocemi negativními, negativními zážitky a traumaty. Pro práci s těmito věcmi velmi doporučuju pracovat v tandemu s někým, kdo je v této oblasti profesionál – psycholog, psychoterapeut, kouč nebo jiný terapeut. Důležité ale je mít na této cestě oporu.

6. PROHLUBOVÁNÍ VLASTNÍHO SPIRITUÁLNÍHO NAPOJENÍ

Současná doba je doba, která glorifikuje technologické pokroky a zapomínáme na nějaký vyšší smysl naší existence. Naše existence na této planetě a naše vlastní napojení na vesmír – na něco většího než jsme my sami je něco, co patří neodmyslitelně do našeho života a co doopravdy stojí za to zkoumat. Můžeme začít meditacemi, vědomým bytím – mindfulness a zaměřováním se na dech. To jsou kroky, které úplně dostačují k tomu, abychom prohlubovali naše spojení se sebou, s ostatními, s planetou a s vesmírem. Nezapomínejme, nezačíná a nekončí to konzumerismem a technologickým pokrokem – to jsou samozřejmě skvělé věci, ale nemůžeme z toho dělat moderní náboženství. Smysl života a smysl naší existence nám toto nepřinese.

7. SILNÝ DŮVOD, PROČ ŽÍT – ZÁMĚR

S bodem předchozím souvisí náš osobní záměr, proč jsme na tuto planetu přišli. Věřím, že když si tento záměr naleznu, budu žít z úplně jiného místa – z místa vědomého života, který dává smysl. Je to stejně jako všechny předchozí body otázka času a svůj smysl života nebo svůj záměr nenaleznu přes noc. Ale i to se samozřejmě může stát.

Je skvělé, když člověk dělá věci ve svém životě, které mu dávají smysl a které by dělal i zadarmo. To je pak skvělá známka toho, že jsme nalezli to, proč na této planetě jsme. Já sama na tom neustále pracuju, nicméně myslím, že můj záměr je pomáhat lidem žít život víc ve spojení s přírodou a pomáhat skrze to přírodě a matce Zemi. Přeju si také, abychom všichni byli vědomí a zdraví – a na tom zakládám svoji každodenní práci. Jak žít podle sebe? Mít dostatečně silný záměr tryskající z našeho srdce.

8. ZODPOVĚDNOST ZA VLASTNÍ ZDRAVÍ

Poslední, ale veledůležitý bod žití podle sebe je bod zodpovědnosti za vlastní zdraví. Toto naštěstí vnímám, že se do povědomí lidí dostává čím dál tím víc a že lidé si mnohem víc v poslední době uvědomují, že pilulka nebo lékař nejsou to jediné, co je může uzdravit. Musí sami chtít a sami se snažit. Nepředávat zodpovědnost do rukou jiným – je potřeba znovu převzít zodpovědnost za své činy. Pojďme tedy zakomponovat do svého života výše zmíněné body a pracovat na sobě tak, abychom žili z místa, kde je nám dobře a kde tělo, mysl a duše jsou v souladu.

Nezapomínejte každopádně, že živoj je cesta a ne cíl. Je dobré na to jít postupně, pomalu a hezky tak, aby to bylo příjemné, aby nás ta naše cesta bavila a abychom si jí co nejvíc užívali. Takže si jednotlivé body prostudujte a pomalu zařazujte do svého života. A hlavně, proboha, hlavně si to všechno užívejte. Cesta je totiž cíl a to patří k tomu jak žít podle sebe. Pokud si chcete nasosnout ještě víc mého žití podle sebe, hledejte ho v mých podcastech.